Do Sigmaringenu som cestoval vlakom po Dunajskom údolí. Plytký, úzky Dunaj sa kľukatil pomedzi kopce, občas sa takmer strácal a znova naberal silu. Región odjakživa ovplyvňovala blízkosť Francúzska. Mestečku dominuje tisícročný hrad, ktorý vyzerá ako z grimmovskej rozprávky, no odohrávali sa tam aj hrôzostrašné príbehy. V septembri 1944 sa tam ukryla fašistická vláda maršála Pétaina, ktorý sa naďalej tváril ako vodca.

Absurdné a zločinecké politické divadlo zaznamenal v románe Zo zámku na zámok jeden zo zúčastnených, lekár a spisovateľ Louis-Ferdinand Céline, literárny génius a ľudská sviňa. Jeho autentický text je psychedelickou jazdou po krajine šialenstva a zla, svedectvo o mocenských hrách, klamstvách, strachu a konci epochy. Myslel som naň, keď som si v podzemí pozeral desivú zbierku starých aj nových zbraní. Na chodbe na mňa ceril zuby posledný nemecký vlk.

“Teda řeknu vám, končím ješte hůř,než jsem začal…Jo! a nezačal jsem zrovna nejlíp…narodil jsem se, jak už jsem říkal, v Courbevoie, u Seiny…opakuju to nejmíň po tisící…a po různým harcování semhle a tamhle končím v úplným srabu… řeknete, že je to věkem…věkem!… no jistě!… když vám je třiašedesát pryč, sotva se už dokážete nějak kloudně zbráborat… udělat si od píky novou klientelu… ať už tady, nebo tam!” Český preklad Anna Kareninová.